Olíznu ti dortíček

V minulých týdnech obletěla svět zpráva o tom, že v Irsku někomu odmítli udělat dort. Že prej někdo přišel do cukrárny a řek: “Dobrý den, já bysem chtěl dort, na kterym bude napsáno, že buzeranti jsou zvrácený.” Vrchní cukrářka na to odpověděla: “To ses asi zvencnul, ne?” A zklamaný zákazník se rozhodl cukrárnu žalovat. Že prej má přece právo na názor, protože žije ve svobodný zemi. Což Irsko je. Sice zaostalá, ale svobodná země. Proto mu u soudu řekli, že zatímco sexuální orientace je chráněná zákonem proti diskriminaci, jeho idiotskej homofobní názor ústava opatrovat nebude.

Zmíněný homofobní zákazník na to ale šel chytře. Tvrdil, že proti homosexualitě je jeho víra. To bylo mazaný, protože víru zákon chrání, jelikož diskriminace na základě náboženského vyznání je nepřípustná i v Irsku. Tentokrát ho ale soud odbyl tím, že se mu vlastně nic tak stranýho nestalo a ať si dort upeče sám. Jak to celý dopadne, to je otázka. Něco podobnýho se stalo i v Severním Isku, což je snad ještě větší vidlákov než Irská republika.

Tam zase nějakej křesťanskej fanatik odmítl upéct dort, který homosexualitu podporoval. Tenhle cukrář se bránil tím, že dát na dort dva pány držící se za ruku, to by bylo, jako kdyby tam rovnou udělal obří marcipánový péro. A tak jsem si řek, co by se stalo, kdybych si takovejhle dort nechal udělat tady. V Praze to poslední dobou vře, pořádaj se Pochody pro rodinu a podobný kraviny. Vydal jsem se do tří podniků a zeptal jsem se, co bych musel udělat, aby mi odmítli upéct dort.

“Měli jsme zakázku od prominentního pražského hotelu, ale museli jsme ji odmítnout. Obnažená dámská ňadra by mohla poškodit dobré jméno naší společnosti,” zněla odpověď Saint Tropez ve Vodičkově ulici. Opodál jsme našli úplně malou cukrárničku, do které jsem vkládal hodně nadějí. “Jo, penisy děláme pořád, na tom nic neni.” Na dotaz, jestli by mi upekla Hitlerovu hlavu, však cukrářka odpověděla rezolutním: “NE!”

Nejlepší historka se ale přihodila v belgické čokoládovně na Karlově náměstí.
“Děláte dorty na zakázku?” zeptal jsem se.
“Přijde na to. Na některé tvary je třeba speciální šablona,” odpověděla majitelka.
“A co kdybych chtěl třeba malou Eiffelovku?”
“Hm, tak tu vám můžu přivézt z Paříže.”
“No tak dejme tomu něco jinýho, řekněme… trpaslíka!”
“Támhle za váma jsou vystavená pánská přirození, tak si vyberte!” Odpověď mě, upřímně řečeno, zaskočila, ale nenechal jsem se vykolejit: “A co kdybych chtěl dámské přírození?” usmál jsem se šibalsky, ale zaznamenal jsem drobnou výhru: “Tak to bych vám musela ve Varech sehnat šablonu. To po nás ještě nikdo nechtěl.”

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s

Powered by WordPress.com.

Up ↑

%d bloggers like this: